Эротические рассказы

Bratrská Přísaha . Морган РайсЧитать онлайн книгу.

Bratrská Přísaha  - Морган Райс


Скачать книгу
jejich zbraně,“ slyšel se Darius přikazovat. Pronesl to hlubokým hlasem, hlubším, než kdy mluvil. Hlas se nesl vzduchem panovačně a nikdo by v něm Daria nepoznal. „A pohřběte naše mrtvé.“

      Jeho muži poslechli, rozestoupili se a přecházeli od mrtvoly k mrtvole, postupně je obírali o zbraně. Všichni muži si vybírali ty nejlepší zbraně: někteří sebrali meče, další palice, cepy, dýky, sekery a válečná kladiva. Darius pozvedl meč, který svíral v ruce – byl to meč, který sebral veliteli – a prohlížel si krásnou práci ve slunečním světle. Posuzoval jeho hmotnost, propracovaný jílec i čepel. Skutečná ocel. Něco, o čem si myslel, že nikdy v životě nebude mít šanci sevřít v ruce. Darius se rozhodl, že ho dobře využije. Zabije jím tolik imperiálních mužů, kolik jen bude moct.

      „Darie!“ ozval se hlas, který dobře znal.

      Ohlédl se a viděl Loti, která se k němu prodírala davem, v očích měla slzy. Vyhýbala se ostatním mužům a mířila přímo k němu. Několik posledních kroků už běžela a nakonec ho pevně objala. Darius ucítil na krku její horké slzy.

      Také ji pevně sevřel v náručí.

      „Nikdy ti to nezapomenu,“ pevně se k němu tiskla a šeptala mu do ucha mezi vzlyky. „Nikdy ti nezapomenu, co jsi pro mě dnes udělal.“

      Pak ho políbila a on její polibek opětoval. Loti se zároveň smála i plakala. Dariovi se neskutečně ulevilo, když viděl, že je v pořádku. Uvědomil si, že tahle noční můra je konečně za nimi. Alespoň prozatím. Věděl, že Impérium na ni nevztáhne ruce. Když ji svíral v náručí, věděl, že by to kvůli ní klidně všechno podstoupil znovu, třeba i milionkrát.

      „Bratře,“ ozval se hlas.

      Darius se obrátil a s radostí si uvědomil, že to promluvila jeho sestra, Sandara. Blížila se k němu společně s Gwendolyn a s tím mužem, kterého milovala, Kendrickem. Darius si všiml krve, která stékala po Kendrickově paži, a čerstvých šrámů na jeho zbroji i meči. Pocítil k němu příval vděčnosti. Věděl, že kdyby nebylo Gwendolyn, Kendricka a jejich lidí, jistě by všichni vesničané na bojišti dnes zemřeli.

      Loti ustoupila a Sandara tak měla možnost svého bratra pevně obejmout. Ten její objetí opětoval.

      „Jsem vaším velkým dlužníkem,“ pronesl Darius a přejel po všech pohledem. „Já i všichni moji lidé. Vrátili jste se kvůli nám, i když jste nemuseli. Jste skuteční válečníci.“

      Kendrick vykročil kupředu a položil ruku Dariovi na rameno.

      „To ty jsi skutečný válečník, příteli. Prokázal jsi dnes na bojišti ohromnou odvahu. Bůh odměnil tvoji statečnost tímto vítězstvím.“

      Pak přistoupila Gwendolyn a Darius před ní sklonil hlavu.

      „Dnes zvítězila spravedlnost nad zlem a brutalitou,“ řekla. „Osobně jsem tím velmi potěšena z mnoha důvodů. Jsem ráda, že jsem mohla sledovat tvoje vítězství a že jsi nám dovolil být jeho součástí. Vím, že můj manžel, Thorgrin, by to viděl stejně.“

      „Děkuji ti, má paní,“ pronesl Darius dojatě. „Slyšel jsem toho o Thorgrinovi hodně a doufám, že se s ním jednoho dne také setkám.“

      Gwendolyn přikývla.

      „Co plánuješ se svými lidmi teď?“ zeptala se.

      Darius se zamyslel a uvědomil si, že nemá ani tušení. Tak moc do budoucna nepřemýšlel. Dokonce ani nečekal, že přežije.

      Než mohl Darius odpovědět propukl v davu zmatek a náhle z něj vyrazila tvář, kterou dobře znal: blížil se k němu Zirk, jeden z Dariových trenérů, pokrytý krví z bitvy. Od pasu nahoru byl nahý a svaly se mu dmuly po celém těle. Následoval ho půltucet starších a spousta dalších vesničanů. Nevypadali příliš spokojeně

      Povýšeně se na Daria zahleděl.

      „Jsi na sebe hrdý?“ zeptal se pohrdlivě. „Podívej se, co jsi způsobil. Podívej se, kolik našich lidí tu dnes zemřelo. Všichni zemřeli zbytečnou smrtí. Všichni to byli dobří muži a všichni jsou teď kvůli tobě mrtví. Všechno kvůli tvojí hrdosti, tvojí aroganci a tvojí lásce k téhle holce.“

      Darius zrudl, vzplál v něm vztek. Zirk ho nikdy neměl v lásce. Už od prvního dne, co se setkali. Z nějakého důvodu vždy vypadal, jako by cítil z Daria hrozbu.

      „Nejsou mrtví kvůli mně,“ bránil se Darius. „Díky mně získali šanci žít. Skutečně žít. Zemřeli rukou imperiálních vojáků, ne mojí.“

      Zirk zavrtěl hlavou.

      „Špatně,“ odsekl. „Kdyby ses vzdal, tak jak jsme ti řekli, všichni bychom přišli o palec. Místo toho teď někteří přišli o život. Jejich krev je na tvých rukách.“

      „Nic nechápeš!“ vykřikla Loti na Dariovu obranu. „Všichni jste byli příliš vyděšení na to, abyste udělali to, co pro vás udělal Darius!“

      „Ty si myslíš, že to tímhle končí?“ pokračoval Zirk. „Impérium má miliony mužů. Zabil jsi jich pár, a co má být? Až to zjistí, vrátí se v pětinásobném počtu. A příště už nás všechny pobijí. Předtím nás ale budou mučit. Vynesl jsi nad námi rozsudek smrti.“

      „To se pleteš!“ zahulákal Raj. „Darius ti dal šanci na život. Šanci na čestnou smrt. Vítezství, které si nezasloužíš.“

      Zirk se zamračeně obrátil k Rajovi.

      „Tohle jsou činy bláznivého a bezohledného mladého chlapce,“ odpověděl. „Skupiny chlapců, která měla naslouchat svým starším. Nikdy jsem nikoho z vás neměl cvičit!“

      „Špatně,“ vykřikl Loc a postavil se po Lotině boku. „Tohle byly statečné činy muže! Muže, který vedl chlapce k tomu, aby se stali muži. Aby se každý z nich stal mužem, za kterého ty se jen vydáváš, ale nejsi jím. Muže nečiní věk. Muže činí chrabrost.“

      Zirk zrudl a zamračil se na něj. V ruce pevně sevřel jílec meče.

      „Tak takhle mluví kripl,“ odpověděl Zirk a výhružně k němu vykročil.

      Bokbu vystoupil z davu, pozvedl ruku a zastavil Zirka.

      „Copak nevidíte, co nám Impérium provádí?“ pronesl. „Rozdělují nás. Jsme jeden lid. Sjednocuje nás stejný osud. To Impérium je naším nepřítelem. Ne my mezi sebou. Teď, víc než kdy jindy, musíme táhnout za jeden provaz.“

      Zirk se zapřel rukama v bok a pevně se zahleděl na Daria.

      „Jsi jen bláznivý kluk se spoustou hezkých slov,“ pronesl. „Nikdy nedokážeš porazit Impérium. Nikdy. A nejsme sjednocení. Nesouhlasím s tím, co jsi dnes udělal – nikdo z nás s tím nesouhlasí,“ dodal a pokynul rukou směrem k polovině starších a skupině vesničanů. „Stát v jednotě s tebou je jako stát ve společnosti smrti. A my máme v úmyslu přežít.“

      „A jak to asi chcete dokázat?“ zeptal se ho naštvaně Desmond stojící po Dariově boku.

      Zirk zrudl, ale neodpověděl. Dariovi bylo jasné, že on ani nikdo jiný nemá plán. Mluvil tak jen ze strachu, který ho spaloval, kvůli bezradnosti a pocitu zklamání.

      Bokbu konečně vykročil kupředu mezi znepřátelené muže a narušil tak narůstající


Скачать книгу
Яндекс.Метрика